Slovník textilních pojmů

Pro lepší přehled přidávám základní slovník textilních pojmů.

Aplikace

Aplikace je ozdobný prvek na plošných textiliích. Aplikování je nakládání jednoho oděvního materiálu na druhý materiál v ozdobných tvarech.

Aplikace

Materiály se spojují šitím, lepením nebo jiným způsobem. Aplikovat se mohou oděvní materiály stejného i odlišného druhu, tloušťky, dostavy i barvy. Díl, který se zdobí, je základní materiál. Materiál, kterým se zdobí, je aplikovaný materiál. Vzor se značí na aplikovaný materiál. Na základní materiál se značí umístění vzoru.

Barchet

Bavlněná nebo vlněná hrubá tkanina s keprovou vazbou, počesaná z rubu. Barchet se podobá flanelu.

Barchet

Barchet je tkanina v kuse barvená a potištěná. Používá se především na domácí oděvy, sportovní halenky a župany.

Batist

Batist

Měkká a jemná tkaná bavlněná látka, která se původně vyráběla ze lnu. Obvykle se vyrábí v jemných pastelových odstínech. Batist se používá především na luxusní spodní prádlo, kapesníky a roucha na křtiny. Pro tkaní batistu se používají příze jemnější než 13 tex.

Bavlna

Vlákna bavlny pocházejí z plodu keře Bavlníku (Gossypium). Na přelomu 18. a 19. století se bavlna stala velmi důležitou surovinou pro textilní průmysl a koncem 19. století již zaujímala téměř 80% objemu všech textilních materiálů. Na dnešní produkci textilií se bavlna podílí zhruba 40 %.

Pole bavlny

Bavlna má dobrou pevnost v tahu a v oděru, která se za mokra zvyšuje. Vlákna bavlny se liší kvalitou a délkou - obecně platí, že čím jsou vlákna delší, tím jsou kvalitnější a dražší. Z Bavlny se vyrábí velké množstvé látek - jak látky tkané, tak pletené látky. Zárověň má bavlna široké využití i u délkových textilií - bavlněné nitě.

Používá se na výrobky, které se mohou často prát. Výrobky z bavlny mají příjemný omak a jsou savé. Bavlněné výrobky se velmi hodí na letní ošacení - často se používají bavlněné materiály na šaty, šukně atd.

Bavlna

Denier a decitex

Denier a decitex jsou měrné jednotky vyjadřující jemnost chemických vláken nebo přízí. 

Jemnost se určuje hmotností na určitou délku materiálu. Denier udává, kolik gramů váží 9000 metrů (10 000 yardů) vlákna či příze. Decitex převádí jaksi ezoterické hodnoty na desítkovou soustavu, takže udává gramáž na 10 000 metrů příze nebo vlákna.

Vezměme kupříkladu označení „10 den“ (označení např. na punčochách).

Reklama na punčocháče

Hmotnost 9000 metrů příze je 10 gramů, což svědčí o vysoké jemnosti materiálu. Vyjádříme-li hmotnost téže příze v decitexové soustavě, vyjde nám 10 000 metrů = 1,1, gramu.

Tloušťka punčocháčů

Haute Couture [ót kutýr] móda

Z přehlídky Haute Couture

Pojem Haute Couture je vrcholem módní tvorby a její původ je v Paříži. Ve 20. století se takto označovalo sdružení pařížských tvůrců vysoké módy s tím, že tamější módní salony se postupně začaly sdružovat do jakýchsi asociací, které se následně za přísných pravidel dvakrát do roka scházely a předvedly svoje kolekce modelů.

 Tyto přehlídky povýšily oděv do sféry umění. Modely Haute Couture dodnes určují módní styl a jsou inspirací pro oděvní průmysl na celém světě.

Z přehlídky Haute Couture

Přehlídky Haute Couture jsou velmi nákladné. Probíhají v luxusních prostorech a doprovází je perfektní osvětlení i hudba. Přehlídky Haute Couture jsou VIP akcí. Na těchto významných a ojedinělých akcích se objevují osobnosti ze světa show businessu, umění a politiky. Salony, které vytvářejí přehlídky Haute Couture si vydělávají i v jiných oblastech – parfémy a malé série Pret – ? – porter.

Módu Haute Couture můžeme tedy vyjádřit jako vysokou módu, která se hodí na přehlídková mola a módu Pret – ? - porter naopak jako nositelnou dostupnější módu.

Hedvábí

Termín hedvábí se dříve hojně používal a v současné době stále využívá pro všechna „nekonečně“ dlouhá textilní vlákna, ke kterým patří jak přírodní hedvábí, tak i umělé textilie.

Přírodní hedvábí (pravé hedvábí) je tvořeno výměšky žláz nočního motýla bource morušového - živý se listy moruše. Tyto výměšky, které vylučuje housenka ze dvou žláz na hlavě, tvoří zámotek - tzv. kokon, který obsahuje až 1,5 km dvojvlákna. 

Housenka bource morušového

Přírodní hedvábí bylo postupně nahrazováno syntetickým hedvábím. Dodnes si však udržuje místo na oděvním trhu, a to hlavně pro své užitné vlastnosti – nízká hmotnost, měkkost. Přírodní hedvábí v létě příjemně chladí a v zimě hřeje. Přírodní hedvábí zůstává významnou surovinou pro oděvní výrobky se zvláštním, často exkluzivním omakem, leskem a celkovým vzhledem.

Hedvábí

Všechna umělá textilní vlákna se vyrábí také ve formě hedvábí. Tyto materiály (syntetické a přírodní polymery, sklo atd.) nahradily přírodní hedvábí všude tam, kde je předčí určitými specifickými vlastnostmi, např. pevností, izolačními schopnostmi, hmotností apod.

Kanafas

Kanafas

Kanafas je bavlnářská tkanina ve vazbě plátnové. Po osnově je barevně pruhovaná a pruhy tvoří kostky a kára. Kanafas se využívá na ložní prádlo, stolní prádlo a bytový textil. Kanafas nachází využítí i v oděvním textilu. Známý vzor jsou červeno bílé kostičky o velikosti 1 cm, ale vzorovaní kanafasu může být i bohatší.

Kašmír

Kašmírská vlna patří k nejjemnějším textilním vláknům. I když se dnes tato vlna nezískává jen v Kašmíru, zůstal tento pojem dodnes, protože se původně získávala na kašmírském území. Kašmírská příze je ceněna pro své vlastnosti lehkost, hřejivost. Vlákna kašmíru, která by neměla být silnější než 20 mikronů, pocházejí z podsady kašmírských (a také tibetských) koz.

Kašmírská koza

Vyčesávání se provádí ručně a vlákna musí být pak očištěna od hrubé vrchní srsti.  Výtěžek je velmi nízký – z jednoho kozla se získá 17 až 20 dekagramů a z kozy pouze 11 dekagramů vláken. Nejjakostnější kašmír pochází ze středního Mongolska. Kašmírové látky mají nenapodobitelný lesk, jsou hebké na omak, příjemné na nošení a velmi trvanlivé.

Cenově kašmírová vlna převyšuje ovčí vlnu nejméně desítinásobně. Kašmír se proto zpravidla nezpracovává čistý, ale ve směsi s vlnou. Nejjemnější příze se vyrábí v jemnosti 17,5 tex, dvojmo skaná, tedy 35 tex. Výrobky z kašmírové vlny mají sklon ke žmolkování, voda na jejich praní nesmí být teplejší než 30° C.

Uplatnění nachází kašmír nejen v tradiční výrobě šálů, ale i při výrobě různých druhů vysoce kvalitního svrchního ošacení (sukně, kostýmy, pánské obleky, saka, kabáty apod.) především pro módu haute couture.

Kašmír

Nejznámějším kouskem oděvu, který se vyrábí z kašmíru je nepochybně kašmírová šála. Ta je oblíbená již od 18. století. Pravé zboží bylo z počátku velmi vzácné, neboť se muselo po moři dopravovat z Indie. Přicházelo v malých zásilkách a proto se prodávalo velmi draze. Šály měly nejrůznější exotické barvy a vzory. V oblasti vzorů se nejznámější staly „miribota“ s motivem oka a „palmette“ s motivem koruny datlovníku (palmy symbolizující život a plodnost). Počátkem 19. století si dobyl srdce žen vzor „paisley“ vycházející ze vzoru miribotta a pojmenovaný po skotském městě, v jehož tkalcovnách se zrodil. Evropa tak uvěřila, že přehozy kašmírských domorodců pocházejí vlastně ze Skotska. První napodobeniny orientálních originálů vznikly ve Francii a byly zhotovené z ovčí vlny. Ve 2. polovině 19. století se do Evropy dostala pravá surovina a rozdíl mezi asijským a evropských výrobkem byl jen nepatrný.

Přestože na počátku 20. století tento doplněk vyšel z módy, tak na konci 20. století se hitem stala „pashmina“.

Pashmina

Kožešina

Kožešina je zpracovaná kůže nebo kožka zvířat s jemnou a trvanlivou srstí. Kožešina se skládá z několika vrstev – kůže se skládá z podkožky, škáry a podkožního vaziva a z pokožky vyrůstají chlupy. Chlupy s dělí na pesíky a podstadu. Podstada tvoří 94-98% srsti. Jsou to velmi jemné a hebké chlupy a tvoří nejhustší vrstvu srsti. Pesíky, které vyčnívají z podsady jsou delší, bývají odlišné barvy než podsada. Příliš hrubé pesíky se odstraňují. Kožešiny dělíme podle původu na ušlechtilé (činčila, liška polární, liška stříbrná, liška kanadská, persián, sibiřský sobol, norek, nutrie, hermelín), imitace kožešin (méně hodnotné kožešiny, které se upravují barvením, potiskováním apod.), umělé kožešiny (plyše ze syntetických a živočišných vláken).

Drahocené kožešiny se obvykle nebarví, neboť jsou nejkrásnější v původním stavu.

Existují tři zdroje kožešin – příroda (lov převážně v 19. století), chovy (norci, nutrie, lišky, mývalové, tchoři, činčily), masný průmysl (ovčí, kozí, kravské a králičí kožky).

Ještě v 19. století považovali milovníci kožešin každou čtyřnohou bytost se srstí za upotřebitelnou v odívání. V současné době milovníci zvířat a ochránci přírody nevěřícně kroutí hlavou nad rozmanitostí živočišného výběru užívaného na zhotovování plášťů, límců, čepic či rukávníků.

Léga

Léga je ozdobný prvek na plošné textilii. Léga je všitý nebo našitý ozdobný pruh textilie umístěný různým směrem v kraji výstřihu neb na ploše oděvu.

Manšestr

Manšestr je vlasová tkanina s řezaným útkem a s podélnými pruhy až 1 cm širokými. Manšestr je středně těžká tkanina v kuse barvená nebo potištěná. Manšestr se používá na sportovní ošacení - kalhoty, saka apod. Níže najdete i výraz Prací kord nebo-li Prací manšestr.

Manšestr

Moleskin

Moskelin

Trvanlivá a hřejivá látka, zvaná také anglická kůže. Moleskin je hustá bavlněná tkanina, která se vyrábí v pětivazném nebo osmivazném zesíleném atlasu. Tkanina je většinou z rubu počesaná a dostává tak svůj typický měkký semišový omak. 

Dříve se moleskin hojně využíval na montérky, sportovní oděvy, vojenské uniformy apod. V současné době je to módní látka, která je dostupná v mnoha barvách a využívá se na pracovní oblečení. Vypadá jako hladký dyftýn, nebo těsně stříhaný aksamit.

Mřížka

Mřížka (ažura)

Mřížka neboli ažura je ozdobný prvek na plošných textiliích. Mřížka - ažura vznikne vytažením několika osnovních neb útkových nití. Šířka mřížky závisí na počtu vytažených nití. Aby vzhled mřížky lépe vynikl, spojují se v mřížce nitě ve svazky. Mřížka se hotoví v mnoha různých vzorech, ale jen ve směru po niti na tkaninách s plátnovou vazbou, které mají pravidelnou osnovu a útek.

Oděv

Oděv neboli oblečení, oblékání, odívání, šat, ošacení, šaty apod. je projevem lidské osobnosti, výpověď o každém jedinci,  jeho vztahu k prostředí a ke společnosti.

Důvody vzniku oděvu jsou dlouhodobým předmětem zájmu historiků a jejich poznatky je možné shrnout do tří základních skupin - důvody praktické (nepříznivé klimatické podmínky), důvody mravní (stud), důvody estetické (snaha o odlišení a zkrášlení). Oděv je  označení pro výrobek nebo sadu výrobků z  látek (tkanin, pletenin) a z kůže. Specifickým druhem oděvu jsou boty.

Pletení

Pletenina

Pletením vznikají pleteniny. Pleteniny jsou plošný textilní útvar, který vzniká proplétáním jedné nebo více soustav nití. Nit se při pletení formuje do kliček a jejich vzájemným proplétáním vznikají očka. Pro pletení se nejčastěji používají příze s menším počtem zákrutů, než například pro tkaniny.

Některé pletené oděvy se stále pletou ručně, ale výroba je velmi pracná a neekonomická.

Existují dva druhy pletenin - pleteniny zátažné a pleteniny osnovní. Pleteniny zátažné jsou vyrobené tzv. útkovým pletením, tyto pleteniny se vytažením nitě velmi snadno pářou. Pleteniny osnovní (většinou se nedají párat) jsou vyráběny odlišně - řady osnovních nití jsou vedeny pararelně a potom vzájemně propojeny, aby vytvořily plošnou pleteninu.

Struktura pletenin zajišťuje vysokou roztažnost, pružnost - až o 100%. Pružnost pleteniny může být ještě umocněna přidáním elastického vlákna. Pleteniny se zpravidla nemačkají, ale mají vyšší náchylnost ke tvorbě žmolků.

Prací manšestr (prací kord)

Prací manžestr nebo-li prací kord je vlasová tkanina s jednou osnovou a dvěma útky. Vlas je uspořádán do úzkých, podélných řádků. Prací kord bývá jednobarevný nebo potištěný. V současné době je často přidáváno i elastomerní vlákno. (Poměr okolo 5%). Využití nachází textilie ve sportovním ošacení, na košile na sukně apod. 

Přírodní textilní vlákna

Přírodní vlákna jsou vlákna rostlinného nebo živočišného charakteru. Přírodní textilní vlákna se využívaly již ve 4. tisíciletí před n. l. Tkalci ve Starém Egyptě zhotovovali lněná plátna, Řekové používali len a vlnu, Indové bavlnu, Číňané hedvábí. Důležitými řemeslnými znalostmi minulosti bylo zpracování těchto přírodních vláken  na oděvy, provazy, lana. 

Len

Přírodní textilní vlákna se rozdělují na dvě velké skupiny: vlákna rostlinná a vlákna živočišná. Rostlinná vlákna se dělí na vlákna ze semen (bavlna, kapok), vlákna ze stonků (len, konopí, juta, ramie),

Konopné plátno

vlákna z listů (sisal, manilské konopí), vlákna z plodů (kokosová vlákna). Živočišná vlákna se dělí na vlákna ze srstí (ovčí vlna, mohérová vlna, kašmírová vlna, velbloudí srst, králičí srst, koňské žíně) a živočišná vlákna - výměšky hmyzu (přírodní hedvábí a plané hedvábí).

Rýšek

Rýšek je ozdobný prvek na plošné textilii. Rýšek je ozdoba z řaseného, skládaného nebo plisovaného pruhu oděvního materiálu zpravidla našitého středem na plochu oděvního dílu. Rýšek může být z rovného nebo kosého dílu, délka je jeden a půl krát až třikrát větší než hotový rýšek. Šířka rýšku je od 3 cm do 8 cm. Na rozdíl od volánu se začišťují oba okraje. Rýšek se může vytvořit i z dvojitého materiálu. Rýšky se mohou skládat nebo nechat zplisovat jako volány. Našívají se středem ručně zadním stehem nebo strojově.

Aplikace rýšku

Řasenka

Řasenka je ozdobný prvek na plošné textilii.. Řasenka je řasená nebo plisovaná ozdoba našitá, nebo jinak připevněná u průkrčníku předního dílu. Zpravidla se zhotovuje z lehkých materiálů. Délka a šířka řasenky musí být vhodně zvolená podle oděvu. Střed řasenky se různým způsobem zdobí.

Sarong

Sarong, neboli pareo (v Indonézštině a v Malajštině sarung) v Tongu se nazývá Lava lava. Sarong  je šátek o velikosti přibližně 120cm x 170cm.

Sarong

Sarong v mnoha zemích jižní a jihovýchodní Asie, některých zemích Afriky a na mnoha ostrovech v Tichém oceáně nosí jak ženy, tak muži. V indonésii se v dnešní době sarong používá zejména při zvláštních příležitostech, jako jsou náboženské obřady, nebo společenská setkání. Ženy sarongy využívají i k nošení miminek.

Látka na sarong je pestrá, často ručně malovaná nebo batikovaná. Vzory na sarong jsou obvykle přírodní nebo geometrické.

V zemích Evropy a Ameriky se sarong využívá jako šaty nebo jako sukně či plážový doplněk. Sarong se váže jako sukně či šaty pomocí spony, na uzel, či se jen zavine. V zimě sarong využijete jako šálu.

Zdroj: http://www.sarung.cz/co-je-to-sarong

Sámky

Sámky jsou ozdobný prvek na plošných textiliích. Sámky se vytvoří ručním nebo strojovým prošitím oděvního materiálu v různé vzdálenosti od přehybu. Sámky vhodně zdobí hladké, jednobarevné oděvní materiály. Sámky se dobře uplatňují zejména na průsvitných tkaninách.

Krojová košile se sámky

Sámky se nejčastěji šijí rovné a to po niti, méně často v šikmé tkanině. Mohou se vypracovat i do různých tavrů. Umisťují se jednotlivě, ve skupinách, a nebo se jimi zdobí celé díly oděvu.

Šití přes vrapy

Šití přes vrapy je ozdobný prvek na plošných textiliích. Šití přes vrapy je stará lidová technika, kterou je možno uplatnit jako ozdobu nejen na jednobarevných dětských či dívčích šatech, ale i na šatech dámských – především společenských šatech. U šití přes vrapy záleží v uspořádání oděvního materiálu do stojatých záhybů, jejichž lícové ohyby se sešívají různými ozdobnými stehy v řadách nebo do vzoru strojovým hedvábím nebo tlustší přízí (bavlnkou, dírkovým hedvábím) v barvě oděvu nebo v barvě odlišné. Pruh potřebný na vrapovaný díl musí být jeden a půl krát až dva a půl krát delší, než potřebný oděvní díl.

Tkaní

Tkaná látka - tkanina je plochý textilní útvar. Tkanina vzniká provazováním a křížením dvou vzájemně na sebe kolmých soustav nití - osnovy a útku.

Osnova a útek

Tento způsob výroby je pro tkaniny chrakteristický. Tkaniny to odlišuje od statních druhů plošných textilií - pletenin a netkaných textilií, které jsou vyráběné jinou technologií.

Osnovní nitě jsou zpravidla pevnější, protože jsou při výrobě více namáhány - tvoří délku tkaniny. Útkové nitě tvoří šířku tkaniny. Jsou provázány pod a nad osnovními nitěmi. Útkové nitě mohou být efektní.

Způsob, jakým se jednotlivé soustavy nití protkávají vytváří vazbu, která ovlivňuje vzhled tkaniny, její způsob užití i údržbu. Tři hlavní skupiny vazeb: plátnová vazba,keprová vazba a atlasová vazba.

Atlasová vazba

Plátnová vazba

Keprová vazba

Dále existuje řada odvozenin, složené a volně sestavené vazby, vazby v pruzích a čtvercích, barevné snování a vázaní a další vazebné techniky. 
Tkaniny se vyrábějí na tkacích strojích - stavech ve tkalcovnách a jsou základním materiálem k výrobě oděvů, prádlových a technických tkanin. Tkaniny se vyrábí v různých šířkách - od stužek až po technické tkaniny.

Vkus

Vkus je smysl pro soulad zevnějšku a osobnosti – týká se to barev, materiálu, účelu použití oděvu apod. Vkusný oděv by měl působit přirozeně, měl by umožňovat dostatečný pohyb a neměl by nabádat k nějakému nepřirozenému jednání. Vkus je především otázka individuálního posouzení.

Vkus je rovněž  představa o ideálu krásy, harmonie, dokonalosti a módnosti, která se jednak liší u různých lidí, společenství a národů, jednak se v průběhu dějin neustále vyvíjí a mění. Co této představě neodpovídá se označuje jako nevkusné.  V minulosti byly vypracovávány normativní „učebnice dobrého vkusu“ (např. v éře klasicismu) a i v současné době lze vysledovat cosi jako většinový vkus.

Volán

Volán

Volán je ozdobný prvek na plošné textilii. Volán je ozdoba vytvořená z řaseného, skládaného, plisovaného nebo tvarovaného pruhu látky, která je přišitá jednou stranou k oděvu. Volán může být z rovného nebo kosého pruhu nebo střižený do tvaru. Délka pruhu je jeden a půl krát až třikrát větší než je délka hotového volánu. 

Vlna

Vlněná vlákna jsou vyráběna z ovčí vlny - jsou tedy přírodního živočišného charakteru. Kvalita vlněných vláken závisí na druhu ovce a délce vlákna. Je pět základních plemen ovcí, ze kterých se získává vlna. Některá plemena určují i názvy vln. Merinové ovce (Australské) - kratší, jemná a nejkvalitnější vlna. Anglické ovce (ovce Cheviotové) - dlouhá, jemná vlákna. Kříženecká ovce (merina + anglická ovce) - vlna je dlouhá, lesklá, mírně obloučkovitá. Ovce nížinná - nešlechtěná ovce - chová se především na Slovensku, v Maďarsku, v Německu. Ovce žírná - vlákna jsou bílá dlouhá.

Vlněná příze

Vlněná vlákna mají ze všech textilních vláken nejlepší pružnost, mají vysokou tažnost, která se za mokra zvyšuje a výbornou tvárnost (zejména při teplotách vyšších než 100°C). Jsou plstivé a mají výbornou hřejivost.

Vlněných látek existuje široká nabídka. Dělí se do dvou skupin - látky vlněné a látky česané. Česaná vlna se vyrábí z česané příze. Na výrobu se používají dlouhá vlákna vlny anglické nebo kříženecké. Obecně jsou česané látky jemnější a využívají se především na oblekové a kostýmové tkaniny. Látky vlněné se vyrábějí z mykané příze, která je z krátkých vláken ovcí merinových nebo nížinných. Výsledná příze je objemnější a vyrábějí se z ní látky na zimní pláště nebo příze na ruční či strojové pletení.

Vyšívání

Výšivka je speciální dekorativní umění položené na látce. Výšivka se liší výběrem vyšívací nitě a technikou. Technika vyšívání se odlišuje nejen stehem, ale i způsobem práce. Výšivky dělíme několika skupin. Plochá výšivka je nejčastěji používaná, výšivka plastická je prováděná přes vycpávku z pergamenu, látky nebo dřeva a aplikovaná výšivka je realizovaná na základní látce a následně přenesená na konečný podklad. Technika vyšívání zahrnuje širokou škálu stehů. Nejrozšířenější a nejoblíbenější je steh řetízkový. Dále hojně používaný je např. steh křížkový, stehy obtáčené, steh stonkový, steh šňůrkový, zadní steh, kroužkovací steh, steh dírkovací.

Výšivka na kroji

Výšivka pochází z Východu, ale rozšířila se do všech částí světa. Vyšívání bylo oblíbené ve všech dobách, kulturách a národnostech. Od první poloviny 19. století se také rozvíjela výšivka strojově vyráběná.  S příchodem nového tisíciletí se výšivka dostala do pozadí, nicméně i v současné době jsou miliony žen, které si rády volný čas vyšíváním vyplní.

Zvonovka

Zvonovka je ozdobný prvek na plošné textilii. Zvonovka je ozdoba zhotovená ze samostatného volánu střiženého do kruhu nebo do jeho části, do tvaru spirály nebo ze dvou i více tvarovaných částí postupně zmenšených směrem nahoru.

Zvonovka

Zvonovka se zhotovuje z lehkých textilií. Okraje zvonovky jsou zapraveny vhodným způsobem. Tvar zvonovky vznikne vkusným složením zvonových záhybů nebo zřasením.