Ačkoliv bych šití měla mít v malíčku, pak je pravdou... Od školy jsem si maximálně přišila knoflík, nebo zašila ponožku. A nikdy by mě ani nenapadlo, že se k šití někdy vrátím. proč taky, když v obchodech je přece takový výběr, že? Jak jsem psala už v předchozím příspěvku, bohužel v obchodech se mi moc kvalita oblečení nelíbí. Už na věšáku to nemá žádný tvar, lezou z toho nitě a po prvním vyprání je tričko vhodné maximálně jako hadr na podlahu. Prostě ne, nejsem ochotná za tyhle hadry platit tak nehorázné částky...
Navštívila jsem metráž v ostravském Lasu. Kdo je z Ostravy a chce sehnat látku, opravdu mohu doporučit. Ceny jsou sice o něco vyšší, ale myslím, že to za to stojí. Připadala jsem si jako Alenka v říši divů. Tolik krásných látek, v hlavě milion nápadů co by se z nich dalo ušít. Rozhodla jsem se ale napoprvé držet trochu při zemi a začít klasickou rovnou sukní. Přece jen na ni není co pokazit. Vybrala jsem si parádní oboustrannou látku, 1m/400,-.
Prostě krása! Až jsem si říkala, jestli ji na sukni není škoda, byly by z ní i krásné šaty a co teprve sáčko... Ale na poprvé jsem se do odvážných pokusů pouště nechtěla, přece jen nebyla látka z nejlevnějších a jen tak si střihnout sako si zatím moc netroufám. S látkou se krásně pracovala, byla s příměsí elastanu. Pro nitě, stehovku, zip a pasovku jsem zašla do galanterie na Kuřím rynku. Opravdu mohu doporučit, velice příjemná obsluha, paní měla úžasný přehled ( a mj. jsou tam k sehnání parádní punčocháče za pár kaček).
Šití šlo jako po másle, nakreslila jsem střihl, vystřihla přední a zadní díl, pás a vsadku pod zip. Sešila dohromady, vsadila zip, pas a nakonec ušila efekt obráceného dílu na spodek sukně. Výsledek je zde:
Za mě velká spokojenost, byla jsem opravdu překvapena, že si pomalu po deseti letech ještě něco pamatuji. A také jsem si otestovala odolnost mých nervů.
Žádné komentáře:
Okomentovat